Mumford and Sons - Babel
Přiznám se hned na začátku - skupinu Mumfod and Sons nějak zázračně naposlouchanou nemám. Rozuměj: první album Sigh No More se mi už nějaký čas na Ipodu povaluje, ale že bych si ho jen tak sám od sebe pustil, to se říci nedá. Není to tím konkrétně tím, že by se mi jejich sound jako takový nelíbil, spíš jsem ke skupině měl podvědomí odpor - vnímal jsem jí jen jako vyhypovanou odnož mainstreamového indie folku. If you know, what I mean.
Nemohl jsem se mýlit více.
Album Babel zní stejně, jako výše zmíněná nahrávka. Je jen na posluchači, jestli to uvítá (coby jedinečný a nezapomenutelný sound Momford and Sons) nebo zavrhne (coby stereotyp). Osobně se přikláním spíše ke druhé skupině, a samotného mě to udivuje - obvykle mám raději, když si skupina za svým zvukem stojí a nevrhá své fanoušky ode zdi ke zdi. Navíc zvuk těchto Londýnských folkařů není tak unikátní, jak se na první pohled může zdát. Omlouvám se, ale tak to prostě je. Kdykoliv dostanu chuť na atmosférický Indie Folk, vždy radši sáhnu po Of Monsters and Men. A navíc - může se jednoduše stát, že až za sebou kapela bude mít více alb, písně se začnou ztrácet sami v sobě. Co může, ono se to stane.
Není to perfektní, ale jsou to perfektní Momford and Sons. Písně do sebe zapadají takovým tím způsobem, že vás přímo nutí poslechnou si album od začátku do konce a to i přes to, že tu, nebo onu skladbu zrovna nemusíte. A nehledě na to, že album pošlapalo mnoho recenzentů a kritiků, já se těším.
Těším se, až budu Babel poslouchat v zimě. Až budu sledovat sníh zpoza okenních tabulek a přemýšlet o světě venku. S čajem v ruce a tímhle ve sluchátkách. Nice.
Label: Glassnote Records
Délka: 63:31
Klady: Hravé a jakýmsi způsobem magické, u některých posluchačů návykové, vysoce návykové
Zápory: Cokoliv můžete od skupiny předvídat, to na albu je, podobnost s Sigh No More a přespříliš dlouhé čekání (3 roky)
Vrcholy: Holland Road, Broken Crown, I Will Wait, Babel
Smysl: It is nice to have something new when the winter draws in.